Petroff Forjana aneb život s Husky

Grace

Než začneme mluvit o Péťovi musíme se zmínit o Grace. V srpnu 1999 jsme si přivezli domů osmi-měsíční haskouní slečnu, kterou chtěli odložit její majitelé do útulku a tím začala naše závislost. Dost jsme se všichni natrápili, než jsme si na sebe zvykli, ale stálo to za to. Grace byla nejkrásnější a nejhodnější pes na míle daleko. I když neměla žádné doklady o původu, všude budila pozdvižení. Proto nás po devíti letech začala trápit její chronicky vleklá rýma. Až později jsme po spoustě testů, vyšetření a laborek zjistili, že jde o Rakovinu. Dominika to nesla špatně a já věděl, že v samotném závěru do toho spadnu taky. Tehdy jsme začali přemýšlet, zda si pořídit dalšího psa a hlavně kdy. Po Grace nebo ještě za ní? To byla otázka a nikdo nám nedal přesvědčivou odpověď . Až paní Forajtová, od které jsme si Péťu koupili nás přesvědčila, že to nebude na závadu....spíše naopak. Jestli se někdy dostanete do podobné situace a budete se rozhodovat tak jako my, neváhejte a jděte do toho. Příjezd Péti byl pro Grace ten nejlepší lék za celý poslední rok. I když jí v té době zbývalo 5 týdnů života neuvěřitelně ožila a i některé její příznaky jakoby na chvíli zcela ustoupily. A v těchto světlých momentech nám taky oba předvedli, co to znamená mít doma smečku Haskounů.  Tak tohle zase byla zkušenost, bez které bychom se klidně obešli.  Ale co. Grace umřela 25.7.2008 v 7:35 a v té chvíli se stává Péťa majitelem našeho bytu i srdcí. Bylo až s podivem, jak snadno nás přenesl přes ztrátu Grace a jak se s jejím odchodem zcela bez problému vyrovnal. Byli jsme rádi, že se nepotvrdily černé prognózy těch, kteří nás před tím varovali. Proto opakuji, v tomhle nikdy neváhejte.