Petroff Forjana aneb život s Husky

Petroff Forjana

Tak Vám představuji naše roztomilé sluníčko. Jak se k nám Peťka dostal jste si už určitě přečetli v článku o Grace, tak snad jen doplním, že původně jsme chtěli opět bezpapírovou, šedivou, modrookou fenečku. Začali jsme prohlížet stránky na internetu a z fotek na nás koukal tenhle ďáblík. Líbil se nám, ale šli jsme se ještě podívat na ty fenečky, co jsme chtěli. Po minutovém prohlížení ostatních štěňátek jsme se zase vrátili k té jeho fotce a bylo jasno. Martin zavolal Kajce Forajtové a ona slíbila, že nám ho přiveze 26.června do Prahy. No a to bych nebyla já, kdyby se všechno nemělo změnit. Přemluvila jsem kamaráda a pro Peťku jsme vyrazili už 13. června. Dojeli jsme do Hodonína, přivítali se s Kajkou a Bárou a šli se podívat na Peťku. Pro mě to byl šok. V rohu na podlaze leželo úplně nešťastné štěňátko. Bára ho zvedla a dala mi ho do náručí. Peťka celý vibroval jak se bál. Říkala jsem si, že si ho snad ani nemůžu vzít, že mě bude nenávidět. A pak Kajka dostala skvělý nápad, abychom se jeli podívat na zahradu, kde jsou ostatní pejsci, včetně Peťkovi mámy. Dojeli jsme tam a Peťka se úplně změnil, najednou to bylo veselé šťěňátko, které ke mně přišlo i na zavolání a nic nebránilo tomu si ho odvést. Jak řekl kamarád "Jeho máma tě schválila, tak už se mu s náma chce domů".