Petroff Forjana aneb život s Husky

Vidoule

1.11.09

Auto díky ukradenému rádiu navíc ani netopí a mě se ráno tak nechtělo vstávat, navíc jsem si přečetla obsah zkoušek, no prostě se mi moc nechtělo nikam.....
Na Vidouli jsem dorazila docela zmrzlá a celkem s nechutí, cokoliv dělat, kupodivu, ale beze strachu a nervozity. Soupisku cviků jsem si udělala už v pátek a tak hurá na hodinu. Peťka táhl jako šílený k paní Skálové a moc jí chtěl přivítat. Nakonec jsme se dohodli, že pokud mu nevadí, že už teď cvičí se mnou příště ho trošku podrbe:-). U místa na úvaz už měl připravený klacík a hned se na něj vrhnul. My si s paní Skálovou zatím pověděli, co nového a šlo se na cvičení. První byla STOPA. Dávala jsem si pozor a rozmisťovala piškoty, jak mi bylo minule řečeno. I lom jsem si v terénu hezky našla. Pak dojdu k autu a zjistili jsme, že docela fouká vítr. Nicméně jsme s Peťkou vyrazili. Peťka šel moc krásně i přes vítr, našel hezky lom a samozřejmě i předmět, jenže já zapomněla kde je, takže nebyla tak bouřlivá pochvala. No ale...vedení na stopě hezké, zvykat si na vyšší držení stopovačky, 3 kroky před předmětem žádné jídlo a od příště občas udělat místo třech kroků 4 bez piškotků. Pak jsme šli na přivolání KE MNĚ, tentokrát mi Peťku přidržela paní Skálová. První pokus byl i s přiřazením k noze. Druhý bez. Peťka opět začíná bourat a nebrzdí, takže ruku víc před sebe a postupovat vzad alespoň pár kroků. Navíc jsem měla moc dlouhou pauzu mezi jménem a povelem. Potom jsem chtěla provés další úkol z minula a to CHŮZI U NOHY A POSAZENÍ, jenže Peťka najednou začal být roztržitý. Pro mě to bylo prima, protože už vím, co mám dělat pokud nemám jeho plnou pozornost tak jak to umí. Takže jsme se asi třikrát vrátili k úvazu a pak šli předvést nějaké prvky z tance se psem. Prý dělám navádění dřív než povel, takže si na to musím dávat velký pozor, ale moc se to líbilo. V tu chvíli už byl Peťka zase pozorný a tak jsme předvedli tu chůzi. Moc hezká jen po povelu musím ještě dva kroky jít a pak se teprve zastavit, jinak to Peťka nestihne provést. Mám velkou radost, protože pak byla hra s balónkem a Peťka byl naprosto úžasný, moc s ním blbnul a měl radost. Nakonec ho pustil, protože našel piškotky ze stopy, ale to prý bylo v pořádku. ODLOŽENÍ, které bylo v plánu a jako úkol z minula jsme neudělali, protože byl Peťka stále hrr do práce a tak jsme šli na překážku. Nebylo to tak strašné jako minule, ale stále tam jsou chybky. Chůze k překážce pěkná, kolečko mohlo být dřív. Zastavila jsem hodně daleko od překážky, takže jsme museli ještě kousek blíž. Dávám ruku dříve než povel, ale mělo by to být současně. Skok a návrat noc hezký a pak jsem zapomněla dát povel na přiřazení, ale Peťka se přiřadil. No tady ještě asi budu bojovat. Pak už jsme jen povídali a já si zapisovala a Peťka baštil piškotky. Dokonce ikdyž přišla Markétka s Kiké Peťka se jen podíval a hned se dožadoval pozornosti a piškotu. Tak to bylo zase moc hezké. Celkově mám velkou radost, že Peťka nemá žádný problém se mnou cvičit a že nám to aspoň docela jde. Je pravda, že tohle je k nezaplacení, protože jinak bych ty chyby vůbec nevnímala.
Žádné komentáře