Petroff Forjana aneb život s Husky

Vidoule

13.9.09

No a abychom se v neděli nenudili, tak šup k paní Skálové......
Opět jsme jeli až na 8,00, tak se nám líp vstávalo. Ikdyž jsme zase jeli z chaty, tak to bylo poněkud dál. Byla jsem zvědavá,  jestli bude Peťka unavený jako včera ráno, ale vůbec ne. Stopička byla moc pěkná, poslušnost také. O balónek se moc pěkně přetahoval a překážka se mu opět povedla, ikdyž se nevracel sám, ale až na povel. Tentokrát jsme se hodně věnovali prvkům obreany. Jako první byla pouštěčka, zatím pomalá, ale určitě to časem pochopí. Pak jsme trošku Peťku zmátly revírama, Paní Skálová mu přes maketku dala plachtu a Peťka najednou netušil, co má dělat. Vyrazil oběhl na trávě kolečko a vracel se zpět. Tak jsme to zkusili ještě jednou a potom ještě s židlí, to už vypadalo dobře. Vyštěkání bylo moc pěkné. Kousal do rukávu a poprvé jsme zkoušeli hladké zadržení, také na rukáv. Bylo to moc hezké. Protože jsme byli opět sami  a po nás nikdo, strávili jsme hodně času i povídáním.
Žádné komentáře